Když přišel můj "zlom" a já se rozhodla, že začnu nový příběh, taky se tak stalo. Psala jsem si s různými neznámými kluky, moc se mi nedařilo.. Až když potom v jedné přidávací skupině na facebooku jsem si přidala jednoho dalšího. Bydliště měl psané Zastávka u Brna. Už z toho bydliště, že je v názvu "Brno" jsem usoudila, že nebydlí extra daleko, a že by mohlo mít cenu mu napsat. Tak jsem taky udělala.. Hned z prvních zpráv, co jsem od něj dostala, jsem si na něj udělala dobrý obrázek. Byla jsem moooc ráda. Dalo se s ním dobře psát, přišel mi inteligentní a psal zprávy, ze kterých tak nějak vycházela pozitivní energie. A to se mi samozřejmě zalíbilo. Psali jsme si asi 2 týdny a domluvili jsme se, že se sejdeme. Sešli jsme se ve čtvrtek 17.7. v Brně. Když jsem přijížděla do Brna, říkala jsem si různý věci jako "že to jenom zkusím, o nic nejde, nebuď zklamaná". Když jsem ho viděla, přišel mi moc fajn. Strávili jsme spolu celý den a ten utekl jako nic. A když jsem pak jela ve vlaku zpět, přemýšlela jsem o tom, že jsem vlastně nebyla ani minimálně zklamaná. Spíš mile překvapená. Byl to totiž kluk, jakého jsem si vysnila. Milý, hodný, vysoký, starší, sympatický, rozuměli jsme si.. Prostě mi to udělalo radost :) No a pak jsme si psali dál, sešli se znovu, poprvé se líbali.. No a zítra to budou dva týdny, co jsme spolu :) Den s ním strašně uteče. Můžu s ním být svá, nepřetvařovat se a nedělat ze sebe něco, co nejsem. Jsem s ním šťastná. Spokojená.
Jsem ráda, že jsem to nevzdala a šla cestou dál, protože jinak bych k němu nikdy nedošla :).
"Nikdy to nebude takové, jako předtím. Ale může to být takové, jako ještě nikdy" a je to pravda! :3
Dostala jsem od něj k narozeninám úžasného plyšového medvídka :3 a prostě je oba miluju <3
Žádné komentáře:
Okomentovat