Co že to vlastně ty důležité maličkosti jsou? Jsou to věci nebo chvíle, které postupně začínáme brát jako samozřejmost. Pro mě to jsou například: domov, láska rodičů, pusa od lásky, objetí, úsměv, pozdrav a spousta jiných. Už jen to, že vás někdo pozdraví je důležitá maličkost. To, že máte domov- místo, kam se můžete vracet a máte v něm pocit bezpečí. Vám to připadá jako samozřejmost, jsou ale lidé, kteří to nemají. Nemají to a chybí jim to. A my si toho mnohdy ani nevážíme. A uvědomíme si to až když o to přijdeme.
Mě k tomu pomohlo to, čím jsme si musela projít. To, že jsem byla sama a nic neměla mi otevřelo oči. Teď vnímám všechny tyhle krásné a vzácné důležité maličkosti. Když se probudím doma, v pohodlné teplé posteli, najím se, obleču se a jdu do školy. Né každý tohle má. Moji přátelé a to, co pro mě dělají. Avšak samozřejmě na prvním místě je moje láska. On, který tu je pro mě, přestože ví, jaká jsem. On jediný mě opravdu zná. On a možná moje máma. Nikdo jiný mě nezná tak dokonale. Všechny chvíle, kdy jsem s ním. Všechny doteky, polibky. Tep jeho srdce. Jeho vůně. Vlasy. Hlas. Jeho láska ke mně. Prostě tohle všechno, co zažívám jenom s ním a jenom díky němu. Všeho si neskutečně vážím a nikdy o to nechci přijít. Bohužel vím, že málokdy opravdu funguje slovo "navždy".. Všechno někdy skončí a my se s tím prostě musíme smířit, přenést se přes to a jít svou cestou dál. Takhle to v životě funguje. Mám opravdu strach, že se nám to nějak pokazí. Opravdu strašně moc by mi to ublížilo. Ale myslím, že se to jen tak nestane. Navzájem se milujeme a ani jeden z nás o to nechce přijít. To je důležité. Proto můžu jen doufat, že nám to dlouho vydrží a my budeme šťastní spolu a já si budu dál užívat těch nádherných důležitých maličkostí s ním. A budu doufat, že si jich budu vždycky vážit, protože je nejhorší, když něco takového začnete brát jako samozřejmost. Prostě je to špatně. Tak si svých důležitých maličkostí važte, vnímejte je a snažte se nebrát je jako samozřejmost.
Žádné komentáře:
Okomentovat